Po setkání s tím klukem bych prochodil s koledou i celý Hodonín
Když jsme se s kolegyní na Charitě na Tříkrálovou sbírku chystali, neměl jsem zrovna ty nejlepší pocity. Nálada mezi lidmi je díky posledním událostem ve společnosti téměř na bodu mrazu: sociální nejistota, nervozita, zklamání, deziluze.
Už při prvních kontaktech ze mne však nejistota spadla a byl jsem docela příjemně překvapen. Lidé, zejména důchodci, ač mnozí měli před výplatním termínem, štrachali z peněženek byť i tu příslovečnou pětikorunu, jen aby mohli na potřebné přispět alespoň tím málem.
Když jsme absolvovali trasu na Mírovém náměstí od Marxovky po hostinec U koňa, z protější strany na nás zavolal tak devítiletý kluk, který vlekl na vodítku psa: „Už jste chodili po Marxovce?" Říkal jsem si v duchu: Co se staráš? Ty jsi nějaké zvědavé děcko...Přesto jsem mu odpověděl: „Ještě ne, ale obejdeme to…" A na kluka jsme zapomněli.
Jdeme dům od domu. U jedněch dveří zazvoníme - otevře asi tak devítiletý klučina, zastříkaný malířskou barvou od hlavy k patě. „Že ty jsi ten, co na nás pokřikoval na Míráku," ptám se ho, „ten s tím psem. " Kluk přikývl. Kolegyně se ptá: „A proč jsi tak zašlehaný od barvy, cos dělal?"
„Maminka je v nemocnici, a já si maluji pokojík..." odpověděl. Oči mu hrály a triumfálně se usmíval. Možná si představoval, že je už dospělý a že se jako dospělý také dokáže chovat. „Chvilinku počkejte,“ řekl a zmizel v chodbě. Po chvíli přiběhl, vsunul otvorem do kasičky papírovou bankovku. Stál tam, jako by v tu chvíli splnil ten nejdůležitější úkol na světě. Slušně odzdravil, a dveře se zavřely.
Kvůli zimě jsem chtěl mít co nejdříve pochůzku už za sebou. Po setkání s tímto klukem bych však chodil po koledě s Tříkrálovou sbírkou až do večera a prochodil třeba celý Hodonín...
Napsal: Zdeněk Janás
Jak dopadla Tříkrálová sbírka na Hodonínsku?
Chcete vědět, jak a komu Vaše dary do Tříkrálové sbírky pomůžou?
Děkujeme Vám!
