Sinjar, město, na které se (ne)zapomnělo

14. prosince 2018

Sinjar ve válce a v souvislostech

Sinjar (česky někdy uváděno jako Sindžár), město přibližně o velikosti Olomouce, býval kulturně a etnicky velmi rozmanitý – vedle sebe tu bez větších problémů žili Arabové, Kurdové, jezídi a křesťané. V průběhu roku 2014 však téměř dvě třetiny oblasti obsadili vojáci tzv. Islámského státu. Město bylo zcela zničeno, o život zde přišlo přes 3 200 mužů, žen i dětí a více než 6 300 žen, dětí a mladých dívek bylo uneseno do otroctví. Z oblasti uprchlo asi 200 000 obyvatel, z nichž čtvrtina našla útočiště v uprchlickém táboře v horách vzdálených 50 kilometrů od Sinjaru. Přestože v srpnu 2014 proběhlo médii několik krátkých zmínek o tom, že je oblast v rukou ISIS, skutečnost, že tu došlo k jedné z největších genocid jezídů v 21. století, prakticky zapadla.

Od listopadu 2015 až do poloviny roku 2017 byl region postupně osvobozován a v srpnu 2017 se sem začali ve velké míře vracet původní obyvatelé. Jejich složitou situaci završila změna správy oblasti, kdy ihned po kurdském referendu o nezávislosti (25. září 2017) původní kurdské milice Pešmerga nahradila irácká armáda (milice Hashd-al-Shaabi), finančně podporovaná Irákem – a ta celou oblast neprodyšně uzavřela, takže se sem momentálně kromě místních obyvatel téměř nikdo nedostane. Značně se tak omezují možnosti pomoci regionu, který si v nedávné době tolik vytrpěl.

Jak složité je pomáhat

Irácké vízum tedy stačí ke vstupu na území Iráku, do provincie Ninive však nikoli. Nejdůležitější je povolení vydávané na guvernorátu v hlavním městě Mosulu, ale to není zárukou k překročení přibližně 26 kontrolních stanovišť mezi Dahúkem (Irácký Kurdistán) a Sinjarem (Irák). Vždy záleží na aktuálním rozpoložení tamních vojenských hlídek. Projít tímto složitým sítem se v říjnu 2018 (již poněkolikáté) podařilo zástupcům Diecézní charity Brno, která ve městě Sherfadin nedaleko Sinjaru založila společně s tamní organizací Shingala Azad a vede lékařskou kliniku. Zároveň jsme spolu s Lékaři bez hranic a WAHA International jediná charitativní organizace, jež získala roční povolení k opakovaným vstupům do oblasti. Pomoc je zde přitom kriticky potřebná – ačkoli lidé se pomalu vracejí do svých domovů, města jsou zničená.

Naše úspěchy a plány

V Sinjaru bychom proto v nejbližší době chtěli otevřít novou lékařskou kliniku s denním provozem (státní nemocnice je zničená a prakticky nefunkční). Léty osvědčená praxe totiž potvrzuje, že zajištění lékařské péče vede místní k znovunabytí pocitu bezpečí, lidé se začnou v daleko větším počtu vracet domů a spravovat zničená území. V nedalekém městě Sherfadin plánujeme pokračovat v podpoře běžného provozu již otevřené kliniky, která denně ošetří asi 50 pacientů (včetně mnoha dětí).

Kromě lékařské péče se náš projekt aktuálně zaměří také na pomoc ženám a dětem vykoupeným ze zajetí ISIS, kterých bylo ke konci září 2018 více než 3 100 (výkupy provádí vláda Iráckého Kurdistánu a jedná se o velmi nebezpečný proces). Utrpení, kterým si tyto ženy a děti musely projít – naši pracovníci těchto otřesných příběhů osobně vyslechli několik – však obětem prakticky znemožňuje plný návrat do běžného života. Proto v Sinjaru chceme otevřít pekárnu, která vykoupeným ženám a dívkám nabídne pracovní příležitost, možnost zapomenout na prožité hrůzy a pocit, že ve společnosti ještě mají své místo. V neposlední řadě také chceme, aby se informace o tom, co se v Sinjaru odehrálo a jakým utrpením si zdejší obyvatelé prošli, dostaly do Evropy, navzdory momentální izolovanosti celé oblasti.