Diecézní charita Brno

Portál charit brněnské diecéze

Pracuji jako ředitelka Oblastní charity Blansko již 20 let a nemohu neslyšet, že někteří lidé, senioři, rodiny, a zvláště osamělé matky s dětmi nejen v azylových domech, nemají na nákup potravin. Nechci zpochybňovat sociální systém a závislost na sociálních dávkách, ale jíst se musí! Cituji z výpovědi jedné matky pěti dětí: „Pamatuji si na chvíle, kdy jsem chodila na Charitu pro těstoviny, abych vůbec měla dětem dát co jíst. Teď, když jsme dostali sociální dávky, je to trochu lepší, ale i tak máme sotva na jídlo a základní potřeby.“

„Často mám hlad a je mi zima“, popisují svou situaci lidé, kteří se ocitli na ulici, ale i senioři, kteří zůstali bez opory blízkých. Stává se, že právě ti nejbližší zneužijí bezmocnosti toho, o kterého navenek pečují a zanechají člověka bez možnosti uspokojit základní potřeby. „Vnučka tu už tři dny nebyla. Má můj důchod, nakupuje, já nikam nedojdu.“ Myslíte si, že selhal systém? Jisté je, že do dluhových i jiných pastí se i přes začínající osvětu dostane mnoho lidí.

Varovná čísla lidí žijících na hranici chudoby by žádný stát neměly nechávat chladným. V ČR oficiální čísla vykazují, že pod hranicí chudoby žije více než 130 tisíc dětí (7,4% dětské populace). Obecně každý 10. obyvatel naší rovněž žije pod hranicí životně nutných příjmů, což je více než milión lidí. Stává se však, že i v sebedokonalejším sociálním systému záchrannou sítí propadne člověk a jeho potřeba alespoň jednou denně se najíst! Když nezafunguje sousedská výpomoc, může se projevit lidská solidarita i jinak.

V roce 1967 John Van Henqel zakládá první potravinovou banku v Phoenixu v Arizoně, aby čelil nárůstu chudoby a současně bojoval proti plýtvání potravinami. V roce 1984 několik organizací zakládá v Paříži první evropskou potravinovou banku podle stejného principu. Připojují se další evropské země a v roce 1986 se spojují do Evropské federace potravinových bank. Organizace, které z této banky čerpají, vydávají svědectví, že lidé nejrůznějšího zaměření se mohou spojit ke službě druhým.

Jak to vypadá právě v jedné z takových organizací? Charita ČR sdružující osm diecézních charit odebrala a upotřebila celkem 6,3 t mouky, 2,9 t těstovin, 0,6 t másla, 2,1 t sušeného mléka. V tomto roce Oblastní charita Blansko, která je jednou z deseti oblastních charit Diecézní charity Brno, efektivně použila 449 kg mouky a 386 kg těstovin. Vyčerpala tak přidělené zásoby z této pomoci už v září. Blíží se zima a množí se dotazy pracovníků charitních služeb, co si mají počít.  Vychází totiž ze zkušeností minulých zimních období a zhoršující se sociální situace lidí v posledních letech. Potřebnost také neskončí kalendářním rokem. S dalším závozem se však počítá až na jaro. Stojí tedy před námi otázka, jak pomoci lidem skutečně chudým. Znovu opakujeme, že nechceme přesycovat, ale dát aspoň málo v duchu kréda, které pro mnohé z nás představuje učení o křesťanském půstu: „Dosyta jen jednou denně“.

Doufáme, že díky obětavosti a lidské solidaritě budeme moci pokračovat v pomoci potřebným. Je pro nás odměňující, když muž a žena a malými dětmi vyhledají charitní krizovou pomoc a pronesou větu: „Stačí nám balíček těstovin a nasytí se celá rodina.“

t%EhQMQBWgnjEKI_ZemMFYqT6hIjeN4sI, ředitelka Oblastní charity Blansko

Foto: Richard Bouda